Plzeň Juristic

středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka

Zpravodajství

"Přestupy" z bakalářského do magisterského studia

Je to možné, nebo to není možné?

Jde o téma, které zajímá především naše studenty oboru Veřejná správa. Zaslechl jsem, že se toto téma navíc stalo předmětem předvolebních slibů (zjednodušeně: "zvolíte-li mne, zasadím se o to, aby to bylo možné"). Víme, že volební klání je zvláště na celostátní úrovni záležitost věru špinavá, na akademické půdě na něj klademe přeci jen vyšší nároky co do poctivosti, férovosti a mělo by být vedeno též bez populistických výkřiků.

Ale k věci. Úprava v zákoně o vysokých školách je jasná. Přijímání ke studiu upravuje v § 48 an. O přestupech tam zmínka není. Tudíž k přijetí ke studiu je třeba projít přijímacím řízením. Jediné, co je možné, je stanovit odlišné podmínky pro přijetí podle § 49 odst. 3. Toto ustanovení bylo do roku 2009 účelově zneužíváno k ad hoc přijímání různých osob dle libovůle děkana. Kritika Akreditační komise byla oprávněná a její vzkaz jasný: ano, je možné stanovit odlišné podmínky, ale musejí být stanoveny obecně a možnost přijetí otevřena komukoliv (nelze mít zvláštní podmínky pro absolventy naší Veřejné správy, pro absolventy studia na VŠ Karlovy Vary nebo z VŠ Aplikovaného práva v Praze).

Abych snad předešel námitkám, že tu píši nesmysly, připojuji výňatek ze zápisu jednání kolegia děkana ze dne 12. 1. 2011:

Prof. Růžička: Přestup mezi různými studijními programy současná právní úprava neumožňuje. Na fakultě však neexistuje navazující studium magisterského programu pro absolventy bakalářského studijního programu Právní specializace, obor Veřejná správa. V minulosti studentům možnost přestupu byla dána, zejména studenti vyšších ročníků s ní počítali při volbě studijního programu.

JUDr. Louda: V minulosti byl proděkanem pro bakalářské studium, v té době studenti přestupovali za předem pevně stanovených podmínek (ukončení bakalářského studia se studijním průměrem do 1,5 složení přijímacího testu a rozdílového testu). Pak se situace rozvolnila. Šlo o dobu, kdy byl ještě účinný dřívější zákon o VŠ, který tento postup umožňoval.

JUDr. Henych: Je-li skutečně pravda, že právní úprava přestup neumožňuje (což je třeba ověřit), je zbytečné o věci jednat. Prof. Růžička potvrdil, že zákonná úprava přestup skutečně neumožňuje.

Prof. Eliáš: Přestupy jako takové možné nejsou, studenti musejí znovu projít přijímacím řízením. To musí probíhat za rovných podmínek ve srovnání s absolventy jiných škol, není možné zvýhodňovat pouze absolventy našeho studia. Nedoporučoval by však zvýhodnění absolventů všech bakalářských oborů z důvodu různé úrovně jednotlivých škol. Je také nutno mít na zřeteli, že fakulta je stále v centru zájmu médií. Již z tohoto důvodu by žádný nestandardní postup nedoporučoval.

Závěr: Přestup z bakalářského na magisterský obor není možný, studenti musejí být přijati v rámci řádného přijímacího řízení, v případě přijetí mohou být některé zkoušky a zápočty uznány.

Proto platí, že každý slib kandidáta na senátora by si měl volič raději prověřit a jen mu slepě nevěřit. Pokud jde o studenty oboru Veřejná správa, v jejich zájmu je především to, aby naše fakulta co nejdříve postavila kvalitní navazující magisterské studium.

Petr Bezouška

vložil : Petr Bezouška, do rubriky: Juristic Plzeň - zpravodajství
Počet zobrazení 38380. (Sessions 23322)
publikováno: 24.3.2011
poslední zmìna: 24.3.2011

 

Hodnocení:

Zatím hlasovalo: 657 čtenářů, průměrná známka je: 2.31
Oznámkujte:
  
  jméno:      e-mail:

Názor ze dne 23.5.2011 10:38  Autor příspěvku:  Antonín Thurnwald      

státnicovač: použití toho ranního losování mi právě přijde velmi nešťastné. Nutí mne být nastoupen ráno u losování a čekat; když to nevyjde pak mám před sebou velmi stresující a úmorný den. Pokud vím dopředu kdy půjdu, je to výrazný rozdíl; pro mne třeba je důležité jestli se vyspím do 5:00 nebo do 10:00 k tomu, jaký výkon budu schopen podat a to tak, že mnohdy tvoří rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem.

Názor ze dne 22.5.2011 23:46  Autor příspěvku:  státnicovač      

Antonín Thurnwald: Však ale o to čekání mi jde, souhlasím s Vámi, že celodenní čekání s nervovým vypětím odpovídajícím dnu státnic má na výkonech studentů větší vliv, než by se mohlo zdát. Učíte se déle než měsíc a během pár hodin nevíte nic... A nemyslím si, že Vámi zmiňovaná "známost dopředu" na věci něco mění. Když vím dopředu, že půjdu na řadu v pět odpoledne, tak mi to nervování uběhne rychleji? Holý fakt je, že brzký čas zkoušky je výhodnější, než celodenní čekání...a nejde o samotné čekání, ale o jeho následky, pokud není člověk flegmatik narozený ve Finsku. A stejně jako je ve čtyři hodiny odpoledne (zejména psychicky) zničený student, je unavená i zkušební komise, ve které jsou taky jen lidé a není pochyb o tom, že je pro studenty výhodnější zkoušející plný sil než unavený. Konečně i vědeckým pokusem tuším v Kanadě bylo prokázáno, že soudce vyhoví nejvyššímu počtu žádostí o podmínečně propuštění z výkonu trestu ráno a během dne "úspěšnost" žádostí klesá...s malým a chvilkovým zlepšením v době po obědě :) Je mi jasné, že to nelze udělat tak, aby nečekal nikdo, vždy bude mít někdo výhodu a druhý nevýhodu. Mám však za to, že by o pořadí nemělo rozhodovat jméno studenta, ale spravedlivé losování tak, jak tomu bylo u minulých státnic v zimě. A není potřeba ani žádné extra losování, lze využít buď to, které proběhlo pro rozlosování datumu státnic (toto použito v zimě) nebo ranního losování jednotlivých komisí, kde by se na kartičku s označením komise jen připsalo číslo pořadí ve kterém budou studenti zkoušeni.

Názor ze dne 22.5.2011 14:09  Autor příspěvku:        

Ajaj, takže projev na plénu AS FPR ZCU "podleha ochrane podle autorskeho prava"? Projev v parlamentu taky? Možná ten pán jen nedovede rozlišit divadelní hru a politický proces. Ale možná je to i pravda. Pokud se snad on sám cítí jako něčí pimprle, byl by to ne politický proces akademické samosprávy, ale loutkové divadlo a podléhalo by to ochraně autorského práva. Je jen otázka, kterému loutkáři by autorské právo za tu podívanou svědčilo.

Názor ze dne 22.5.2011 12:50  Autor příspěvku:  Antonín Thurnwald      

Jan Malast: Vaším výkladem si nejsem jist; odstavec 2 zmíněného článku presumuje situaci, kdy se student nedostaví, čímž dává najevo, že se s ní počítá jako se standardní. Nicméně, i kdyby byl Váš výklad správný, dotyčný článek pozdní příchod naštěstí nijak nesankcionuje :-) Co se týče možného zmeškání, to je samozřejmě riziko každého a s tím se musí počítat. Nicméně dal jsem opakovaně na katedru vědět že přijdu a komise se mnou mohla tedy počítat. I tak jsem přišel o více než tri hodiny dřív. Co se týče údajné "nepříjemnosti": je to mnohem více než nepříjemnost. Na zimních státnicích jsem vstával v 5:00 abych se dostal včas na losování v 9:00. V cca 12:00 jsem byl zralý na kolaps a kdybych v tu chvíli nešel už dovnitř, asi bych zkoušku už nikdy nemohl udělat. A to kolegové seděli na chodbě a čekali ještě v 17:30!!! Jestli se Vám tohle zdá snesitelné, tak bohužel, nikoli pro mne. Nejde o to jak často na státnice chodím, jde o to aby bylo vůbec fyzicky možné je absolvovat... Jsem typ "sova" a ráno jsem většinou nepoužitelný a úplně nejhorší je když mám někde být ráno a pak celý den čekat. Na státnicích v 2. ročníku se také čekalo několik hodin, ale byly ranní a odpolední bloky, takže to nebylo tak hrozné. Státnicovač: Ano, ideální by bylo losování známé dopředu. Ale stále mám názor, že podstatná část je to "známé dopředu". Podotýkám, že jako student "od T" jsem podle pořadí obvykle vzadu (ve 2. ročníku ale byly celé bloky v abecedním pořádku, takže záleželo na to jak se to zrovna rozsekne). Takže, rozumím oč Vám jde, ale osobně v tom nespatřuji težiště problému.

Názor ze dne 21.5.2011 19:14  Autor příspěvku:  státnicovač      

nemo: Vůbec jste nepochopil o co jde... Píšu někde o tom, že nesouhlasím s tím, aby o mém osudu rozhodovaly skutečnosti, které nemohu ovlivnit? Copak losování pořadí ovlivnit mohu? :-o Systém spravedlivý pro všechny zavést lze a v průběhu "veřejných státnic" se také uplatňoval. Dle Vaší logiky by bylo správné, kdyby např. studovat VŠ mohli pouze lidé s tmavou barvou pleti (viz příklad níže)...to je přece také okolnost, kterou nemůže nikdo ovlivnit, takže je dle Vás vše v pořádku...



Zobrazit všechny reakce.