Katedra ústavního práva

Zpět na:  Hlavní stránku katedry  >   Nejnovější informace
Základní zkouškové okruhy pro postupovou zkoušku v 1. ročníku - Ústavní právo a Státověda, LS 2009/10

KATEDRA  ÚSTAVNÍHO  PRÁVA

 

ÚSTAVNÍ   PRÁVO   A   STÁTOVĚDA

 

Základní zkouškové okruhy pro postupovou zkoušku v I. ročníku

 

 

 

1)    Podmínky zkoušky:

Student může ke zkoušce přistoupit, jestliže obdržel zápočty z předmětů "Státověda" a "Ústavní právo I" a splnil bodové podmínky testu, psaného v průběhu května a června 2010 – viz samostatný rozpis termínů.

 

2)    Průběh zkoušky:

Zkouška je ústní a je složena ze tří otázek, které si student vylosuje postupně.  Student nemá u zkoušky právní předpisy, v případě, že bude nutno s nimi pracovat, budou mu poskytnuty zkoušejícím. Druhá z otázek obsahuje též otázku ze STÁTOVĚDY (student otázku ze státovědy nemusí zodpovídat, pokud byl v ZS z tohoto předmětu klasifikován „výborně“).

 

3) Zkouškové otázky:

 

A)      Otázky zodpovídané jako první v pořadí u zkoušky

 

  1. Předmět ústavního práva.
  2. Co je ústavní pořádek  podle Ústavy ČR?
  3. Které jsou právní prameny ústavnosti v ČR?
  4. Ústava jako základní zákon.
  5. Vztah ústavního práva ČR a jiných právních odvětví.
  6. Postavení mezinárodních smluv podle Ústavy ČR.
  7. Ústavněprávní základ koncepce "pyramidy" právních norem.
  8. Které jsou nadstátní prameny Ústavy ČR?
  9. Druhy právních norem podle Ústavy ČR.
  10. Vztah českého práva a práva Evropské unie.
  11. Listina základních práv a svobod jako právní akt.
  12. Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky.
  13. Jak určuje Ústava ČR hierarchii norem v právním řádu ČR?
  14. Ústavní pořádek České republiky, pojetí, obsah, vztah Ústavy a Listiny.
  15.  Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní obsah Listiny.

 

 

 

 

 

 

 

B)      Otázky zodpovídané jako druhé v pořadí u zkoušky

(v případě, že student má STÁTOVĚDU ze zápočtu za 1, neodpovídá na druhou větu):

 

  1. Pojem ústavního práva. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  2. Ústava, historické souvislosti vzniku. Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  3. Charakteristika klasických ústavních modelů. Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  4. Obsah ústavy, ústavněprávní vztahy. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  5. Subjekty ústavy. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  6. Co je obsahová hodnota ústavy? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  7. Jaká je úloha ústavy v systému demokracie? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  8. Co je ústavodárná moc? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  9. Předmět ústavněprávních vztahů. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  10. Ústava jako normativní systém. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
  11. Interpretace ústavy. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
  12. Odpovědnost a sankce v ústavním právu. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  13. Realizace ústavy. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  14. Ústavněprávní spory. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  15. Pojetí ústavního práva hmotného, procesního a sporného. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  16. Typy procesních vztahů v českém ústavním právu. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  17. Ústava jako právní norma (ústava jako normativní systém). Pojetí funkcí státu.
  18. Klasické modely ústavnosti a česká ústavnost. Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména.
  19. Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména. Pojetí funkcí státu.
  20. Které mezinárodní smlouvy jsou podle judikatury Ústavního soudu ČR v ČR pramenem práva? Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
  21. Evropská úmluva o základních právech a svobodách jako pramen ústavního práva ČR. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
  22. Ústavněprávní aspekty Evropské unie. Funkce státu
  23. Právo Evropské unie, jeho rysy. Funkce státu.
  24. Systém unijního práva. Pravomoc a působnost státního orgánu.
  25. Soudnictví Evropské unie. Pravomoc a působnost státního orgánu.
  26. Přímá účinnost práva Evropské unie. Pravomoc a působnost státního orgánu.
  27. Vztah práva Evropské unie a ústavního práva ČR. Pravomoc a působnost státního orgánu.
  28. Ústava České republiky a mezinárodní právo. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
  29. Ústavní základ českého státu, forma. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  30. Území, státní hranice českého státu, státní symbolika. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  31. Na kterých obsahových doktrínách je založena Ústava ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  32. Na kterých obsahových doktrínách je založena Listina základních práv a svobod? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  33. Které atributy právního státu upravuje Ústava ČR a Listina základních práv a svobod? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  34. Které mechanismy demokracie zakládají prameny ústavního práva ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  35. Právo na soudní a jinou právní ochranu podle Listiny. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  36. Ústavní právo domáhat se práva u nezávislého soudu. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  37. Ústavní právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státu. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
  38. Obsah ústavního práva na právní pomoc v řízení před orgány veřejné moci. Veřejnoprávní význam koncepce právního státu.
  39. Instituce volební spravedlnosti v českém právu, ochrana volebního práva. Odpovědnost státu a  veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  40. Justiční záruky ochrany politických stran, ústavnosti a demokracie politického systému. Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  41. Pojetí a obsah moci výkonné. Úloha dělby moci v moderním  systému veřejné moci.
  42. Ústavní pojetí Ústavního soudu ČR, vztah k ostatním soudům. Úloha dělby moci v moderním systému veřejné moci.
  43. Obsah ochrany ústavnosti. Veřejnoprávní význam koncepce právního státu.
  44. Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Ústavu ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  45. Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Listinu základních práv a svobod? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  46. Pojetí spravedlnosti v ústavním právu. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  47. Jaký význam má judikatura Evropského soudu pro lidská práva pro českou ústavnost?  Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  48. Jakým způsobem se mezinárodní smlouva stává závaznou v právním řádu ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  49. V čem spočívá role soudů při aplikaci mezinárodních smluv v ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  50. Mají prameny mezinárodního práva přímou účinnost v ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  51. Jakým způsobem dochází k recepci mezinárodních smluv v ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
  52. Charakteristika řízení před Ústavním soudem ČR. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  53. Druhy řízení před Ústavním soudem ČR. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  54. Řízení o zrušení právního předpisu před Ústavním soudem ČR. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  55. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem ČR. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
  56. Ústavní postavení obcí, pojetí obecní samosprávy. Pojetí samosprávy ve společnosti, zejména veřejnoprávní.
  57. Ústavněprávní ochrana obecní a krajské samosprávy. Pojetí samosprávy                      ve společnosti, zejména veřejnoprávní.
  58. Ústavní postavení samosprávy krajů. Pojetí samosprávy ve společnosti, zejména veřejnoprávní.
  59. Ústavní postavení samosprávy obcí. Pojetí samosprávy ve společnosti, zejména veřejnoprávní.

C)     Otázky zodpovídané jako třetí v pořadí u zkoušky

 

1.            Rysy a etapy čs. ústavního vývoje.

2.            Ústavněprávní aspekty rozdělení Československa.

3.            Kontinuita a diskontinuita při vzniku Československa, tzv. recepční normy.

4.            Pojetí státního občanství České republiky, jeho obsah.

5.            Způsoby nabývání státního občanství a jejich obsah.

6.            Způsoby pozbývání státního občanství a jejich obsah.

7.            Charakteristika a struktura Parlamentu ČR, jeho vnitřní organizace ve smyslu   

            jednacích řádů PS a SE.

8.            Ústavněprávní vztah komor Parlamentu ČR.

9.            Pravomoc a působnost Parlamentu ČR, pravomoc PS, pravomoc SE.

10.        Právní základy jednání Parlamentu ČR, parlamentní právo procesní a jeho obsah,

            jednací řády komor.

11.        Způsoby jednání a usnášení se Parlamentu ČR.

12.        Zákonodárný proces v Parlamentu ČR.

13.        Zvláštní typy řízení v Parlamentu ČR, v jednotlivých komorách.

14.        Zvláštnosti parlamentního práva procesního v Senátu Parlamentu České republiky.

15.        Zákonodárný postup až k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

16.       Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora, jeho vznik, obsah a zánik.

17.        Ústavněprávní procesní ochrana mandátu poslance a senátora.

18.        Jednání o důvěře a nedůvěře vládě.

19.        Výbory a komise komor Parlamentu ČR, charakteristika jejich působnosti.

20.        Poslanecký klub jako instituce, postavení, oprávnění.

21.        Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy

            organizace voleb.

22.        Volební orgány jako instituce volebního práva, jejich druhy a kompetence.

23.        Pojetí subjektivního volebního práva občana, jeho právní obsah.

24.        Koncepce a mechanismus přidělování mandátu podle volebních zákonů, volební

            geografie a volební aritmetika podle volebních zákonů.

25.        Ústavní postavení prezidenta republiky.

26.        Právní základy a způsob volby prezidenta republiky.

27.        Ústavní postavení vlády ČR, její odpovědnost.

28.        Ústavní pojetí "důvěry" a "nedůvěry" vládě.

29.        Ústavní koncepce státního zastupitelství.

30.        Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému a právním systému ČR.

31.        Pojetí moci soudní, principy organizace a činnosti českého soudnictví podle ústavního

            pořádku ČR.

32.        Soustava soudů a jejich druhy.

33.        Vznik a zánik funkce soudce.

34.        Vznik a vývoj čs. ústavního soudnictví, jeho historická inspirace.

35.        Ústavní postavení soudce Ústavního soudu ČR.

36.        Kompetence Ústavního soudu ČR, její klasifikace a charakteristika.

37.        Organizace Ústavního soudu ČR.

38.        Ústavní postavení Nejvyššího kontrolního úřadu.

39.        Ústavní základy bezpečnosti ČR.

40.        Ústavní postavení ČNB.

41.        Právo na život, způsobilost mít práva, ústavněprávní obsah.

42.        Nedotknutelnost osoby a obydlí, ústavněprávní obsah.

43.        Právo vlastnictví podle Listiny.

44.        Osobní svoboda člověka, svoboda pohybu a pobytu, ústavněprávní obsah.

45.        Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, ústavněprávní obsah.

46.        Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, ústavněprávní obsah.

47.        Koncepce politických práv podle Listiny.

48.        Svoboda projevu.

49.        Právo na informace podle Listiny a jeho provedení zákonem.

50.        Ústavněprávní základ petičního práva a jeho provedení zákony.

51.        Ústavněprávní základ shromažďovacího práva a jeho zákonný obsah.

52.        Koncepce a formy sdružování podle Listiny, konkretizace v právním řádu ČR.

53.        Ústavněprávní obsah práva podílet se na správě věcí veřejných.

54.        Práva národnostních a etnických menšin, ústavněprávní obsah, zákonný obsah.

55.        Práva hospodářská, sociální a kulturní, ústavněprávní obsah.

56.        Listina a práva v sociální oblasti.

57.        Ústavněprávní obsah práva na vzdělání, akademická samospráva.

58.        Ústavně zaručené procesní zásady v řízení před soudy a jejich provedení zákonem o 

            soudech a soudcích.

59.        Ústavněprávní pojetí politických stran.

60.        Právní aspekty vzniku, činnosti, hospodaření a zániku politických stran.

61.       Soudní ochrana politických stran.

62.       Možnosti omezení svobody projevu.

63.       Ochrana osobních údajů.

64.       Pojetí azylu v českém právním řádu - zákonná úprava.

65.       Vztah ústavněprávní ochrany menšin a mezinárodněprávní ochrany menšin.

 

4)    Literatura:

 

a)                  základní:

 

        Ústavní právo, K. Klíma, Dobrá Voda, 2002 (1. vydání), resp. Plzeň 2004                            (2. vydání), resp. Plzeň 2006 (3. vydání) - učebnice

*          Teorie veřejné moci (vládnutí), K. Klíma, ASPI, 2003 (1. vydání), resp.  ASPI,          2006 (2. vydání) – učebnice,

*          Státověda, K. Klíma a kol., Plzeň 2006

        Ústavní právo Evropské unie, J. Blahož, J. Skála, K. Klíma, Dobrá Voda, 2003

        Praktikum českého ústavního práva (3. vydání), Klíma K. a kol., Plzeň 2009

        Dokumenty ke studiu ústavního práva, T. Pezl, Dobrá Voda 2004, 2006 nebo 2008  

 

b)                 doporučená:

 

*          Komentář k Ústavě a Listině (2. vydání), K. Klíma a kol., Vydavatelství Aleš                

            Čeněk, 2009

*          Encyklopedie ústavního práva, Klíma K. a kol., ASPI, a.s., Praha, 2007

 

c)                  právní předpisy, jejichž znalost ke zkoušce je nezbytná:

 

        Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod - u těchto předpisů se vyžaduje jejich velmi podrobná znalost

        zákon o Ústavním soudu, zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, zákon o státním občanství, jednací řád Poslanecké sněmovny, zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o politických stranách, zákon o soudech a soudcích - u těchto předpisů se vyžaduje důkladná znalost jejich nejdůležitějších ustanovení a přehledová znalost předpisu jako celku

        zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu spolčovacím, zákon o právu petičním, jednací řád Senátu, platné ústavní zákony upravující rozpad ČSFR, ústavní zákon o zřízení VÚSC, zákon o veřejném ochránci práv - u těchto předpisů se vyžaduje přehledová znalost jejich nejdůležitějších ustanovení

                    tzv. přístupová smlouva k ES/EU dle komentáře v textech učebních pomůcek

             tzv. zakladatelské smlouvy ES/EU dle komentáře v textech učebních pomůcek

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                 Prof. nadzw. Doc. JUDr. Karel Klíma, CSc.

                                                                                         vedoucí katedry ústavního práva

 

 

 

 

V Plzni dne 19.4.2010

 

 
Tato informace souvisí s:
poslední změna tohoto dokumentu 19.4.2010 , vložil(a) Ivana Jurčová
Počet zobrazení 928. (Sessions 842)