Ústavní soudnictví

Seminární cvičení č. 8

Svoboda projevu

A)

Podáním ze dne 28. března 2002 požádala stěžovatelka Fond národního majetku České republiky (dále jen "Fond") o poskytnutí informace ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Přípisem ze dne 4. dubna 2002, č. j. 102/83-149/02/Ve, a k odvolání stěžovatele pak dalším přípisem ze dne 13. května 2002, č. j. 211/2048/338/579/02/Jež, Fond požadovanou informaci odmítl poskytnout. Na opětovnou žádost stěžovatele o poskytnutí informace ze dne 3. června 2002 již nereagoval. Stěžovatelkou požadovanými informacemi byly přitom údaje, týkající se smlouvy o koupi a prodeji akcií obchodní společnosti U., a. s., uzavřené dne 12. února 2002 mezi vedlejším účastníkem a obchodní společností AGRO., a. s.,.

Žalobou u Městského soudu v Praze se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Fondu ze dne 4. dubna 2002, č. j. 102/83-149/02/Ve, a ze dne 13. května 2002, č. j. 211/2048/338/579/02/Jež. K námitce žalovaného, dle níž Fond není povinným subjektem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím , stěžovatelka vyslovila přesvědčení, že Fond je institucí hospodařící s veřejnými prostředky, poukázala na skutečnost, že jeho hlavní působností je realizace převodu majetku státu na jiné osoby a správa majetkových podílů státu, a že z tohoto důvodu nutně hospodaří s veřejnými prostředky, přičemž v předmětné věci postupoval na základě usnesení vlády, tj. vykonával veřejnou správu při uskutečňování prodeje akcií tak, že naplnil rozhodnutí vlády, tedy činil úkony státního orgánu - vlády. Ačkoliv Fond nevydal rozhodnutí ve smyslu formálním, stěžovatelka s poukazem na ustanovení § 15 zák. č. 106/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, přípisy Fondu ze dne 4. dubna 2002, č. j. 102/83-149/02/Ve, a ze dne 13. května 2002, č. j. 211/2048/338/579/02/Jež, za rozhodnutí přezkoumatelná soudem považuje.

Městský soud v Praze dovodil, že Fond nedisponuje výsadními vlastnostmi veřejnosprávních orgánů a institucí, mezi něž patří mocenská nadřazenost, možnost autoritativního donucení, tedy při své činnosti nevydává žádné správní akty. Pro uvedené nelze dle jeho přesvědčení Fond zařadit mezi subjekty povinné poskytovat informace dle § 2 odst. 2 zák. č. 106/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Pro uvedené dle Městského soudu v Praze Fond není subjektem, na který dopadá povinnost poskytovat informace dle zák. č. 106/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a nelze tedy v případě nevydání rozhodnutí o odmítnutí podání informace aplikovat ta ustanovení uvedeného zákona, s nimiž je spojována fikce vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti, které je posléze přezkoumatelné soudem ( § 15 odst. 4 , § 16 odst. 3 zák. č. 106/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Za těchto okolností, kdy nebylo vydáno žádné rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (vedlejší účastník odpověděl formou dopisu), a kdy nelze ani uplatnit fikci vydaného rozhodnutí, obecný soud konstatoval, že tato neexistence rozhodnutí, které by mohlo být přezkoumáno soudem dle § 247 a násl. o. s. ř. , představuje takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, pročež soud ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. ( § 246c o. s. ř. ) řízení zastavil.

Posuďte celou situaci a připravte formulaci ústavní stížnosti.

B)

Vysokoškolský učitel, odborný asistent na Filozofické fakultě, zpracoval odbornou práci týkající se společenských aspektů vývoje různých etnik. Ve své práci vyjádřil názor, že různá etnika se díky různému společenskému vývoji vyvíjejí rozdílně taktéž v oblasti genetického vývoje a konstatoval, že některá etnika jsou z tohoto důvodu méně vyspělá než jiná.

Práce byla publikována a uvedena na knižní trh. Ihned po jejím uvedení se proti ní vznesla vlna protestů, jak z odborné tak i laické veřejnosti. Autorovi bylo vyčítáno, že svou publikací šíří rasistické názory. V zápětí začal být vydavatel stíhán státním zástupcem pro trestný čin hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení dle ust. § 198 trestního zákona. Autor se hájit tím, že se jedná pouze o vědeckou práci, která je výsledkem jeho výzkumu a nemá za účel nikoho hanobit a hájil se svobodou vědeckého bádání zaručenou v ust. čl. 15 odst. 2 LZPS.

Posuďte oprávněnost argumentace autora a navrhněte procesní postup pro případ, že by autor byl odsouzen pro výše uvedený trestný čin soudem prvního stupně a rozsudek byl potvrzen soudem druhého stupně.

předmětem:
- Ústavní soudnictví

vyučujícím:

• Zuzana Horská
• Renáta Vokrojová
• Tomáš Pezl
• Richard Pokorný
• Jana Odehnalová
• Klára Drechslerová
• Milan Tomeš
• Daniel Stark
• Simona Šnebergerová