Ústavní soudnictví

Seminární cvičení č.7

A)

Zadání ústavní stížnosti:

Stěžovatel  F.D. hlásící se k romské národnosti se na základě předvolání  ze dne  4. září 2003  dostavil  dne 23. 9. 2003 na  Policii  k podání  svědecké  výpovědi.  Před zahájením své svědecké výpovědi se domáhal toho, aby u tohoto úkonu byla přítomna jeho advokátka, přičemž svoji žádost odůvodnil tím, že sice má základní vzdělání,  ale nerozumí souvislostem trestního řízení  a přestože má české státní občanství ne zcela rozumí terminologii trestního řádu a proto se jako svědek domnívá, že by u jeho výslechu měla být osoba, která je znalá práva,  aby mu mohla vše vysvětlit – tj. advokát. Dále uvedl, že se obává toho, že jako  etnický Róm by mohl být při výslechu diskriminován.    Policie  přes jeho žádost odmítla, aby byla při tomto úkonu přítomna jeho advokátka s tím, že žádné ustanovení trestního řádu neupravuje otázku právní pomoci  u osob  vystupujících jako  svědek a  dále, že  přítomnost advokáta by mohla mařit průběh trestního řízení.

Uvedený  postup  stěžovatel,  napadl  stížností zachycenou  v protokolu   o svědecké výpovědi   a   dále  též  dne 29. 9. 2003  podal  podnět  k přezkoumání  daného postupu Inspekci

Ministerstva   vnitra v P.  Ke   stížnostem se vyjádřilo  Okresní státní  zastupitelství v P  přípisy ze dne 30. 9. 2003  a 13. 10. 2003 pod  sp. zn. Zz  333/2003, přičemž neshledalo nesprávný postup či jiné procesní závady, které by byly v rozporu s trestním řádem či Listinou.

Otázky:

1)      Jaké formy diskriminačního jednání  by se mohly  dopustit  orgány činné v trestním řízení ?

2)      Jak se lze proti takovému diskriminačnímu chování bránit  (argumentuj Listinou a Ústavou)

3)      Kdy a za jakých podmínek je možno podat ústavní stížnost proti takovému postupu ze strany orgánů činných trestním řízení ?

4)      Kdo bude  při podání ústavní stížnosti pasivně legitimován ?

B)         Případ uznání M.A. diplomu z University ve Stockholmu

Zadání:

Slečna Z.H., švédská státní příslušnice s trvalým pobytem na území  Švédska ukončila své vysokoškolské studium na Universitě ve Stockholmu, fakulta  Středního vzdělávání -  obor matematika,  tělocvik  a získala magisterský diplom (M.A. diplom) z University ve Stockholmu. Slečna Z.H. se rozhodla uplatnit své vzdělání na území České republiky s cílem vyučovat v rámci svého postgraduálního  studia na střední škole v Praze.  Podala k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o uznání  spolu s doklady (doklad totožnosti,  doklad o státní příslušnosti žadatele, ověřená kopie M.A. diplomu, doklad o zaplacení správního poplatku).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jí  však odmítlo uznat M.A. diplom ze Stockholmu s odůvodněním, že v České republice neexistují fakulty Středního vzdělávání a její  žádost zamítlo. 

Jak se může žadatelka Z.H. proti takovému postupu správního úřadu České republiky bránit ?

Otázky :

1)      Zvažte,  které právo je aplikovatelné na tento případ.

2)      Je třeba aplikovat právo ES/EU na tento případ? Pokud ano, tak proč?

3)      Jak,  a kde   se může slečna Z.H. domoci uznání svého diplomu?

4)      Existuje kromě cesty soudního řízení i cesta ochrany práva  nejdříve v rámci správního řízení?

předmětem:
- Ústavní soudnictví

vyučujícím:

• Zuzana Horská
• Renáta Vokrojová
• Tomáš Pezl
• Richard Pokorný
• Jana Odehnalová
• Klára Drechslerová
• Milan Tomeš
• Daniel Stark
• Simona Šnebergerová